|
|
Návštěvnické centrum CARBON
Turčíková, Monika ; Chuděj, Tomáš (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Horská obec Trojanovice stojí v současné době před zásadní výzvou, kterou je revitalizace areálu nevyužívaného černouhelného dolu Frenštát. Přestavbou dolu dojde k uzavření kapitoly hornické činnosti v Trojanovicích, což s sebou přináší nejen slibnou budoucnost bez hrozby, která nepříznivě ovlivňovala pohled na budoucí rozvoj celého regionu, ale také výzvu pro vznik něčeho nového a inspirativního pro budoucí generace. Cílem revitalizace je přeměna dlouhodobě veřejně nepřístupného komplexu na otevřené a vstřícné místo nabízející spoustu příležitostí pro práci, bydlení a trávení volného času. Předmětem řešení bakalářské práce je vybudování návštěvnického centra, které se má stát součástí nově vzniklé místní části v areálu bývalého dolu. Návštěvnické centrum bude funkčně doplňovat turistické cíle v Beskydech. Nabídne expozice s odkazem na minulost, kdy bude prezentována historie místa a uhelné těžby, a budoucnost, která poukáže na výhody využívání alternativních zdrojů energie.
|
|
|
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
|
|
|
Radiační zátěž horníků při těžbě uhlí
BÁŇOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou radiačního zatížení horníků při těžbě uhlí. Jedná se o téma, o kterém se málo mluví, a samotní horníci o něm mnoho nevědí. Pro zpracování této práce byly stanoveny tyto cíle: Zmapovat radiační zatížení u horníků při těžbě uhlí a zmapovat jaké povědomí mají horníci o rizicích jejich práce. A tyto výzkumné otázky: Do jaké míry dochází u horníků při těžbě uhlí k radiační expozici? Uvažuje se u horníků při těžbě uhlí o radiační ochraně? Jak horníci vnímají hrozby spojené s prací v uhelném dole? S jakými riziky se horníci při těžbě uhlí ve své praxi setkali? Jaké povědomí mají horníci při těžbě uhlí o radiačním zatížení? Teoretická část této bakalářské práce klasifikuje a udává základní vlastnosti uhlí a jeho nejvýznamnější ložiska na světě. Následně popisuje přírodní radionuklidy a jejich obsah v horninách, samotnou radiační zátěž horníků a jiná rizika spojená s hornictvím. Poslední úsek teoretické části popisuje radiační ochranu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Praktická část byla zpracována na základě studia literatury a kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor s horníky, kteří dříve pracovali v uhelných dolech, a s horníky, kteří jsou stále aktivní. Dále byl proveden rozhovor s odborníkem, který se zabývá zdroji ionizujícího záření ve formě průmyslových aplikací. Po provedeném výzkumném šetření lze odpovědět na výzkumné otázky následovně. Ze studia literatury lze jasně prokázat, že radiační zatížení u horníků existuje. Z rozhovorů však jasně vyplynulo, že horníci o této problematice mnoho nevědí, a většina z nich si riziko radiačního zatížení neuvědomuje. Radiační ochrana v českých uhelných dolech je regulována legislativou. Musí docházet na základě platné legislativy k měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší u pracovišť s materiálem se zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů. Horníci však uváděli, že se nesetkávali s tím, že by k měření radiace v uhelných dolech docházelo. Z toho tedy je možné vyvodit, že v dolech, ve kterých horníci pracovali, nedochází k překročení úrovní, které udává legislativa. Nebo se tímto nikdo nezabývá, což naznačuje i rozhovor s odborníkem pro radiační aplikace. Někteří horníci hrozby spojené se svojí prací vnímají a někteří už ne. Uváděli např. závaly, otřesy, přítomnost metanu a uhelného prachu, různé úrazy a další. Ti, co neuvedli konkrétní hrozby, odpovídali v tom smyslu, že už za roky svých praxí, hrozby jako takové nevnímají. Respondenti uváděli poměrně velké množství rizik, se kterými se při své práci setkávali. Jednalo se např. o závaly, úrazy, otřesy, pády kamenů, proměnlivé teploty, riziko vzniku nemocí z povolání, možnost výbuchu metanu, přítomnost hluku a vibrací při práci se stroji.
|
|
|
Ekonomické aspekty rekultivace hnědouhelného lomu na Mostecku
Štemberová, Daniela ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rekultivací hnědouhelných lomů z různých hledisek. Zaměřuje se na jednotlivé varianty rekultivace lomů. Vyhodnocuje jejich ekonomické přínosy a náklady, začlenění způsobu rekultivace do potřeb území a budoucí využití této varianty rekultivace. Definuje způsob jak optimalizovat využití devastovaných území. Práce se specializuje na rekultivace na Mostecku konkrétně na hnědouhelný lom Ležáky -- Most. Posuzuje, zda je hydrologická varianta rekultivace tohoto lomu ta nejvhodnější. Objasňuje ostatní možnosti rekultivace, které byly uvažovány. Vymezuje důvody, které vedly k výběru hydrologické varianty rekultivace. Zhodnocuje komplexnost hydrologického řešení rekultivace lomu Ležáky -- Most, jeho vliv na životní prostředí, sociální sféru a pozdější celospolečenské využití. Hlavním cílem práce je analyzovat celkovou efektivnost lomu Ležáky -- Most, zda byla těžba rentabilní, vezmeme-li v úvahu její veškeré náklady a výnosy.
|
host ::
RSS.